Pár poznámek k dírkové komoře

Zájemce o stavbu dírkové komory dnes najde poměrně dost návodů i inspirace. Na tomto místě tedy uvádím jen několik postřehů k výrobě a používání s přihlédnutím k českým podmínkám.

Jak zvolit obrazovou vzdálenost
Vlastnosti dírkového zobrazení nejlépe vyniknou u širších úhlů záběru, na druhou stranu se zvětšováním úhlu záběru se více projevují i některé nežádoucí jevy (směrem ke krajům obraz tmavne a také roste neostrost). Běžně se uvádí, že ideálem je obrazová -- nesprávně ohnisková -- vzdálenost někde kolem jedné třetiny úhlopříčky použitého negativu, tedy například pro negativ 6x9 cm okolo 36 mm. Osobně jsem si oblíbil takový poměr, kdy proti kratší straně formátu vychází úhel záběru 90 stupňů, tedy pro 6x9 nebo 6x6 cm používám 30 mm.

Jak stanovit vhodný průměr dírky
Komu nezáleží na tom, jak ostrý bude výsledný obraz, ten nemusí číst dál. Pokud chceme mít obraz co nejostřejší, je vhodné se řídit alespoň nějakým orientačním výpočtem. Je třeba si uvědomit, že obraz poskytnutý dírkovou komorou bude z principu vždy neostrý ve srovnání se skleněnými objektivy. Dobré pojednání o faktorech ovlivňujících ostrost zobrazení je zde (anglicky), kalkulátor založený na tomto článku najdete tady.


Jak vyrobit dírku
Znát správný průměr je jedna věc, vyrobit dírku tohoto průměru je ale něco jiného. Ideálem je materiál co nejtenčí, s příliš tenkým materiálem se ale špatně pracuje. Hodí se například hliníkový kalíšek od čajové svíčky (je tenčí a měkčí než obvykle uváděný plech z plechovky od nápoje), bronzová, měděná nebo nerezová fólie. Běžný kuchyňský alobal je na tuto práci už příliš měkký. 

Dírku lze odvrtat tenkým vrtáčkem nebo propíchnout (modelářským špendlíkem, akupunkturní jehlou, entomologickou minucií) a na neglazované keramice nebo velmi jemném brousku obrousit otřepy. 

Jinou možností je dírku koupit hotovou ve formě clonky do elektronového mikroskopu. Vyrábějí se sympatické průměry 0,1 - 0,15 - 0,2 - 0,25 - 0,3 mm, cena nebývá vysoká, ale většinou se neprodávají po kusech, jen v balení po stovkách...

Jak dírku změřit
Nejjednodušší (a většinou nejméně dostupnou) metodou je použití silné lupy nebo mikroskopu s měřicí stupnicí. Ve fotoamatérských podmínkách je možné dírku promítnout diaprojektorem nebo zvětšovákem a změřit průměr jejího obrazu (D). Potom ze stejné vzdálenosti promítnout milimetrové měřítko a změřit velikost "promítnutého" milimetru (M). A pak? Vypočítáme D/M... a je to.

Jinou metodou může být použití scanneru se známým rozlišením, pak stačí dírku naskenovat a počítat obrazové body...

Jak exponovat
Většina citlivých materiálů vykazuje při slábnoucím osvětlení tzv. chybu reciprocity. Jednoduše řečeno přestává platit, že při polovičním osvětlení je pro pro stejné "zčernání" fotografické emulze potřeba dvojnásobný čas. Expozici je nutné prodlužovat. Výrobci většinou uvádějí potřebnou korekci v technickém listu příslušného filmu; dobrou pomůckou jsou tabulky z programu pinholedesigner, který lze stáhnout na -- i jinak výborné -- stránce pinhole.cz
Pro určení expozice je potřeba znát „clonové číslo“. To určíme jako poměr R/D, kde R je obrazová („ohnisková“) vzdálenost a D je průměr dírky. Např. pro dírku 0,2 mm a vzdálenost dírky od filmu 30 mm vychází clonové číslo 150.

Různé tipy, materiály, součásti
  • Utěsnění spojů: výborná je černá elektrikářská páska (PVC, ne textilní).
  • Vyčernění vnitřku komory: podle materiálu stěn buď černá tuš, vylepení černou samolepicí "sametovou" tapetou, případně nátěr černou matnou barvičkou pro plastikové modeláře.
  • Stativový závit: jakákoli matička se závitem W 1/4" zalepená epoxydem do stěny komory. Dá se použít "redukce" prodávaná asi za 10 Kč v Praze "u Škody". Výrobci sportovních pohárů používají matičky tohoto rozměru, takže pokud nějakého máte v okolí, zkuste se zeptat. Nebo je možné koupit si závitník 1/4".
  • Závěrka: spolehlivá a elegantní je krytka objektivu vhodného průměru. Na komoru kolem dírky musíte ale připevnit filtrovou objímku. Je dobré volit raději větší průměr. Při expozici krytku opatrně sejmeme a přidržíme několik vteřin v malé vzdálenosti před dírkou, aby se kamera měla čas na stativu uklidnit. Až poté ruku s krytkou rychlým pohybem -- bez doteku kamery -- vzdálíme. Filtrový závit na kameře umožní také... použít filtr! 
  • Použití filtru: Když jsme u toho, je to samozřejmě možné. Je třeba ale počítat s tím, že dírka má téměř nekonečnou "hloubku ostrosti".  Všechno, co je na filtru v zorném poli dírky, bude také velmi dobře vidět na negativu. Nejde jen o prach, škrábance a otisky prstů, ale třeba také o odraz dírky a jejího okolí v přivrácené ploše filtru.